Jak neprokouřit pracovní dobu?

Dle slov doktorky Králíkové je v naší republice zhruba dva miliony kuřáků, přičemž asi 1,5 milionu z nich by raději nekouřilo. Jak sama říká, od začátku její praxe ji fascinuje nepřeberné množství informací, které jsou každodenně publikovány a odhalují další a další střípky souvislostí kouření v oblasti medicíny. Jako lékařku a profesorku ji znepokojuje diskrepance mezi významem závislosti na tabáku pro společnost a pozorností, která je této problematice nejen z lékařského hlediska věnována, a to dokonce i přes velmi značný pokrok za posledních 30 let vědy a výzkumu. Následky poškození zdraví kouřením jsou příčinou jedné šestiny všech úmrtí ročně. Masivní šíření cigaret probíhalo zhruba od roku 1900, kdy ještě absolutně nebyly známy dopady kouření tabáku na lidské zdraví, a proto v dnešní době stále toto téma postrádá velkou spoustu dat a informací, a to zejména z hlediska povědomí široké veřejnosti. Až kolem roku 1950 vyvstala na povrch fakta, která znázorňují zničující působení spalovaného tabáku na naše zdraví, neboť kouření má vliv na orgány celého těla, a tento pojem je neustále rozšiřován. 

Jednak například proto, že kuřáci obecně bývají častěji v pracovní neschopnosti, druhak proto, že “prokouří“ jistou část své pracovní doby. Z nejrůznějších průzkumů vyplývá, že prevalence kouření je kolem 25 % a lze si tedy jednoduše spočítat, že pokud by čtvrtina všech zaměstnanců jednoho zaměstnavatele byli kuřáci, jedná se o nemalé množství času a peněz, které kvůli kouření obrazně řečeno uchází. Příkladně zaměstnanec za svou pracovní směnu vykouří 4 cigarety, na každou z nich využije 15 minut času, to je celá jedna hodina z pracovního dne, kterou dotyčný stráví jen činnostmi spojenými s kouřením. Když tento čas vynásobíme platem a podíváme se na celkovou částku za rok, vyjde nám pravděpodobně překvapivá hodnota. Ne nadarmo se říká, že čas jsou peníze.

Zde se nabízí jistý společenský argument, kdy mnoho dotazovaných kuřáků, kteří se účastnili průzkumů, uvedlo, že jejich závislost na kouření je umocňována rituálem, kdy se u cigarety, a to samozřejmě nejen na pracovišti, mají možnost setkat s kolegy a přáteli, popovídat si a mít nějaký druh sociálního kontaktu. Přesto ale faktem zůstává, že více než 70 % z nich by raději už nikdy více nekouřilo, kdyby to šlo. V současné době se však již argumentační situace pomalu ale jistě obrací a sociální kontakt začíná být silnější mezi zaměstnanci, kteří jsou nekuřáci, a tak i v době pauzy své pracoviště neopouští a nejsou tedy takzvaně mimo dění.

Jakým způsobem může zaměstnavatel podpořit své zaměstnance, aby dokázali s kouřením přestat? Prvotně je velmi vhodné, aby zaměstnavatel ve své firmě interně provedl zjištění, například formou anonymních dotazníků, kolik závislých kuřáků mezi zaměstnanci skutečně je. Následně existuje několik možností, jak snahu skoncovat s kouřením podporovat. Prioritně je velmi vhodné, aby byla lidem poskytnuta možnost pracovat v nekuřáckém prostředí, pro případné kouření pak vyhradit zvláštní prostor. Dále se nabízí program pomoci s léčbou závislosti na tabáku prostřednictvím již zmíněných klinických pracovišť, která jsou pacientům dostupná ve zdravotnických zařízeních. Zaměstnavatel může a ve své podstatě by tedy měl svým zaměstnancům umožnit tyto centra navštívit a aktivně se zapojit do odvykační terapie. Kamenem úrazu zde může být skutečnost, že medikamenty tlumící abstinenční příznaky a snižující chuť na cigaretu nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, a tak je jen na samotných pacientech, zda do podpůrných prostředků, které, nutno zmínit, opravdu významně zvyšují úspěšnost odvykání, mohou a chtějí investovat finance. Tato situace je prostor pro zaměstnavatele, kteří jeví pozitivní zájem o spokojenost i zdraví svých podřízených a chtějí jim vyjádřit a nabídnout svou podporu. Drtivá většina kuřáků odhodlaných se svým zlozvykem skoncovat by jistě uvítala medikamenty částečně hrazené jeho zaměstnavatelem v rámci firemního boje proti kouření, jelikož se jedná o závažné chronické, recidivující a smrtelné onemocnění. Závislost kouření je v mezinárodní klasifikaci nemocí diagnostikována Světovou zdravotnickou organizací jako psychická porucha chování způsobená abúzem tabáku (diagnóza F17). 

Pro odbornou pomoc se lze obrátit také na centra závislosti na tabáku, která jsou zpravidla součástí nemocnic, jejichž služby jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Dále je možné vyhledat pomoc v lékárnách, kde je zdarma poskytováno odborné poradenství a mimo jiné zde lze zakoupit produkty pomáhající s odvykáním kouření, jedná se o rozličné druhy nikotinových náplastí, pastilek, žvýkaček a ústních sprejů. Existuje dokonce bezplatná telefonní linka pro pomoc s odvykáním kouření, kde jsou vyškolení pracovníci připraveni zájemcům předat veškeré potřebné informace, jakými různými způsoby mohou vykročit nejvhodnější cestou k léčbě závislosti. V dnešní době může být zajímavých i několik mobilních aplikací vyvinutých lékaři a specializovanými odborníky, které sice nikomu cigaretu z ruky nevytrhnou, ale mohou se stát součástí motivace se nevzdat a vydržet, navíc jejich součástí je taktéž okénko odborné pomoci, kterou může pacient vyhledat vždy, když se bude cítit ovládán svou závislostí. Zmínku si zaslouží konkrétně česká aplikace Adiquit, která byla stvořena předními odborníky na léčbu závislosti z univerzit v Norsku, USA a České republice. Je zde simulována skutečná odvykací kúra, přesně takovým způsobem, jakým je vedena v terpaeutické praxi. Procesem provází virtuální adiktolog, speciální terapeut pro léčbu závislostí tohoto druhu. Za jejím finálním zpracováním stojí český psycholog a adiktolog Doc. Mgr. Roman Gabrhelík, viceprezident České koalice proti tabáku MUDr.  Adam Kulhánek a Doc. Ing. Daniel Novák, který se podílel rovněž na vývoji aplikace pro diabetiky, rozhraní pro zrakově postižené osoby nebo na IT systému pro péči o duševní zdraví. 

Dalším faktorem, který ovlivňuje schopnost jedince zbavit se své závislosti, je pozitivní motivace. Můžeme zde uvést názorný příklad, kdy ředitel firmy zavedl čipové karty, které kuřákům v průběhu dne odečítaly čas, který strávili kouřením, a ten si lidé museli po skončení jejich obvyklé směny odpracovat navíc, aby tak vykompenzovali dobu, kterou strávili kvůli cigaretám mimo své pracoviště. Když připočtme fakt, že podnik ležel mezi vesnicemi a svozový autobus do nejbližšího města jezdil jen jedním spojem po skončení běžné pracovní doby, mohlo se jednat o slušnou motivaci k tomu, aby člověk s tímto škodlivým zlozvykem skoncoval. Jen si pomyslete, že kvůli pár vykouřeným cigaretám nejen že byste museli zůstat v práci třeba o hodinu déle než vaši kolegové, ale ještě jako bonus byste museli z práce jít pěšky, protože autobus vám samozřejmě dávno ujel. 

Další stránkou cesty odvykání kouření jsou eventuální alternativy tabákových cigaret. Mluvíme o zařízeních pro zahřívaný tabák a o elektronických cigaretách. Dle slov profesorky Králíkové je ale první zmíněná varianta spíše zdánlivě vhodným způsobem, jak skoncovat se závislostí na tabáku. Zahřívaný tabák je k dostání formou zařízení jako jsou PULZE, IQOS nebo GLO. Konzumenti této formy tabáku v průzkumech většinově uvádí, že po přechodu z klasických cigaret na IQOS a podobné výrobky se cítí být více závislými než při tradičním kouření tabáku. Nelze tedy tvrdit, že je toto dobrý způsob jak s cigaretami skoncovat nadobro.

Tímto se dostáváme k závěru dnešního článku, kde se podíváme na zoubek elektronickým cigaretám. Zde bychom rádi zdůraznili, že díky tomu, kolik veřejně přístupných informací, vědeckých průzkumů, lékařských studií a ohlasů od jejich uživatelů máme kolem sebe, jsou elektronické cigarety považovány za velmi vhodný způsob užívání nikotinu. Hlavním rozdílem mezi e-cigaretami a jinými náhražkami pyro cigaret je v obsahu, který uživatel vdechuje. Elektronické cigarety fungují na bázi odpařování hydrofilních náplní, přesněji e-liquidů, které se skládají z propylenglykolu, glycerolu a/nebo nikotinu. Ten je odpařován zahříváním kovové cívky, do které je vložena vata, která tekutou náplň dovádí ke žhavící spirálce. Neexistuje zde žádný proces spalování a nevznikají toxické látky jako u tabákových cigaret, zejména tedy oxid uhelnatý, nitrosaminy a dehty. Lékařskými studiemi je potvrzeno, že vaping je pro lidské zdraví až o 95 % méně škodlivý než kouření tabákových cigaret.

V České republice je vaping stále více oblíbený, ačkoliv je zákony poměrně přísně regulován. V dnešní době je mezi vapery drtivá většina ex-kuřáků, kteří za pomoci e-cigaret dokázali klasické cigarety dočista odložit. Ruku v ruce samovolně vzniká neustále se rozrůstající komunita lidí, kteří podporují méně škodlivý způsob užívání nikotinu nebo ideálně jeho naprosté omezení a po vlastních zkušenostech nabádají kuřáky, aby e-cigaretám dali šanci. Od letošního roku je vaping oficiálně uznán i Evropským parlamentem jako prostředek napomáhající přestat kouřit.

Možností, jak přestat kouřit, je tedy několik, každá z nich má své výhody a procento úspěšnosti. Všechny je ale spojuje jeden prostý fakt - pokud kuřák bude svým okolím podporován ve svém odhodlání odvyknout kouření cigaret, což právě ze strany zaměstnavatele vůči jeho zaměstnancům může být významným faktorem, je zde mnohem větší šance na úspěch. Zájem zaměstnavatele o své zaměstnance, a to nejen při ohledu na plnění pracovních povinností, je z psychologického hlediska pro člověka důležitý a pozitivně působící, což samozřejmě platí nejen v problematice, kterou se zabýval tento článek.

zdroj: ceskepodcasty.cz, e15.cz, slzt.cz